Lodní kontejner: od outsidera k nepostradatelnému velikánovi

Když se člověk rozhlédne, tak počítač, který má před sebou, káva vedle něj i telefon v ruce byl jednou součástí nákladu velkého lodního kontejneru. Urazil stovky kilometrů po moři, než mohl být doručen až k našim dveřím. Z veškerého světového zboží je 90 % přepravováno právě tímto způsobem. Každý z nás stráví nějaký čas v bezpečí domova, než se vydá do světa. Pro zboží jsou to velké čtyři stěny kontejneru. Proto jsou dnes tyto připomínající velké plovoucí kostky lega pro globální dopravní řetěz tak nepostradatelné, bez nich by nic tak hladce do sebe nezapadalo. Ne vždy to ale bylo stejně.

Problém, který dal za vznik nápadu

Kde vzkvétal obchod, byla potřeba přeprava. Ta však nezvládla s expanzí trhu držet krok. Využívaly se pytle, bedny, amfory. Tento způsob byl neefektivní jak z pohledu času, tak nákladů. Vznikl problém, který byl třeba vyřešit a svět dlouho čekal na průkopníka s novou vizí.

Nakonec se potřebný vizionář našel. Byl jím americký obchodník Malcolm McLean. Vlastnil nákladní společnost a jako správný podnikatel dumal nad zlepšením své firmy. Vyložit zboží z nákladních aut zabíralo příliš času a lidské síly. Přišel s nápadem, že veškerý obsah přemístí z lodi do nákladního auta pomocí velké ocelové bedny. Nápad i projekt ležely na stole. Jediné, co scházelo byli investoři. Nikdo nevkládal do jeho vize velkou důvěru a investici viděli jen jako riskantní rozmar bláhového idealisty.

V roce 1956 se všechny pochyby vypařily. Po hladinách moří pluje první nákladní kontejnerová loď na světě. Byla přestavěna z tankeru sloužícího během 2. světové války pod názvem Ideal X. Z přístavu Newark v New Jersey se loď vydává na zcela nevídanou cestu s 58 kontejnery na palubě. Cílová destinace přístav Huston, Texas.

Tato obyčejná ocelová krabice způsobí revoluci v přepravě. Díky nízké ceně se většina nákladu začíná dovážet z druhé strany světa. Lodě se přestavují na rozměry kontejnerů a začíná nová éra obchodu.

Věděli jste, že… Podle The Economist „byl přepravní kontejner větší hnací silou globalizace než všechny obchodní dohody za posledních 50 let dohromady“.

I námořní kontejner může mít 100 podob

Není kontejner jako kontejner. Nálepce nudné kovové krabice dávno odzvonilo a po více než polovině století své existence nachází stále nová využití. Ať už jde o stavební buňky, umění nebo i ubytování, fantazii se meze nekladou a lidská kreativita toho nepřestává využívat.

Pro studenty je hledání místa pro složení hlavy celkem zapeklitá věc. Byty jsou drahé a koleje věčně přeplněné. Pronájem kontejneru se proto jeví jako možná zlatá cesta. Architekt Holzer Kobler navrhl lodní kontejnerový komplex zasazený kousek od centra Berlína, který má sloužit jako studentské ubytování. Komplex obsahuje pokoje, kuchyňky, koupelny, a dokonce i prádelnu. Není to ale jediná podobná stavba v Berlíně. V roce 2012 byl otevřen experimentální prostor pro umělce a kreativce Platoon Kunsthalle. Stojí u Berlínské televizní věže, skládá se ze 34 kontejnerů a je otevřen všem, kdo chtějí zažít nevšední výstavy, koncerty nebo workshopy.

Když se řekne Marvel asi každému blikne v hlavě alespoň jeden superhrdina. Právě tato gigantická firma využila výhod kontejnerů na procestování Phoenixu, San Diega, Dallasu a Philadelphie se svou show. Umístila dovnitř interaktivní tabule, obchody, komiksy i kavárny. Dala tak vzniknout jedinečnému zážitku, který bylo jednoduché sbalit a přemístit.

Využití kontejnerů se našlo nejen pro obchod a zábavu, ale i pro neziskové organizace. Pouze za 90 dní byla v Omolulu v Anguille postavena škola s knihovnou. Pro svou konstrukci je odolná vůči nepříznivému počasí i hurikánům. Díky obyčejnému kontejneru je možné přinést potřebné vzdělání do těžko dostupných míst po celém světě.

Věděli jste, že… se v roce 1992 zřítil nákladní lodní kontejner do severního Pacifiku a jeho příběh dal vzniknout knize? Konkrétně poskytoval uskladnění 28 000 žlutým gumovým kachničkám. Ty se po ztroskotání dostaly ven a rozepluly do všech světových stran. Dodnes jsou objevovány na pobřežích Ameriky.

Otázka životního prostředí

I když je dokázáno, že lodní přeprava je k životnímu prostředí šetrnější než většina ostatních způsobů, stále je tu fakt, že lodě spalují ropu. Do ovzduší i moře jsou tak vypouštěny škodlivé látky jako oxidy dusíku, sýra a CO2. Celkově tak má lodní doprava ročně na svědomí 10 % všech emisí z dopravy.

Jedním z hlavních problémů je díra v logistice, která má na svědomí zbytečné posílání prázdných kontejnerů tam a zpět. Při začátku pandemie Covidu-19 tyto problémy na čas ustaly. Lidé museli trávit čas doma a objednávání zboží zaznamenalo enormní nárůst. Kontejnery se tak zvládly naplnit a využít, než byly poslány do dalšího přístavu. Při zpřísnění podmínek a hygienických opatření na pracovištích klesl výrazně počet personálu. Objednávky neubývaly, ale lidé na jejich odbavení ano, a tak se problém přepravy prázdných námořních kontejnerů vrátil do starých kolejí.

Do roku 2030 je tak cílem Mezinárodní námořní organizace snížit emise uhlíku z lodního průmyslu o 40 % a do konce století zcela dekarbonizovat lodní sektor. K dosažení svého cíle instalují na lodě solární panely, větrné turbíny a vyvíjí čistší a šetrnější paliva.

Svět lodních kontejnerů v číslech

Na světě je kolem 5 milionů aktivních kontejnerů, které absolvují asi 200 milionů cest ročně. Čína je s 97 % světovým lídrem v jejich výrobě. Se správnou péčí může jeden kontejner vydržet až 20 let. Každý rok se jich na moři ztratí více než tisícovka. Šanghaj si drží prvenství nejrušnějšího přístavu světa s ročním odbavením 43 milionů kontejnerů.

Přeprava současnosti

Kontejner za dob své existence ušel nebo spíše řečeno přeplul dlouhou cestu. Zmíněný Ideal X jich na své palubě neměl ani 60, zato současná největší přepravní loď Ever Ace pojme neuvěřitelných 23 992 kusů. Tento plovoucí obr s palubou dlouhou 400 metrů pro dvaceti stopové kontejnery byl vyroben společností Samsung Heavy Industries v Jižní Koreji. Pro navigaci takových kolosů musela pokročit technika i celková logistika přístavů. Izraelská společnost Orca AI vyvinula navigátora s umělou inteligencí a v letošním roce vyslala na zkušební plavbu plně autonomní loď jménem Suzaku. Bez lidského zásahu absolvovala trasu dlouhou 790 km včetně vplutí do frekventovaného zálivu, kde se pomocí algoritmů a výpočtů zvládla vyhnout 500 lodím. Acute Market Reports, globální firma zabývající se průzkumem trhu, očekává, že trh autonomních navigačních lodí a souvisejícího vybavení poroste průměrným ročním tempem 12,6 % a v roce 2028 dosáhne 235,7 miliard USD.

Popularita kontejnerů stále jen roste a jejich užitek je čím dál více zefektivňován. Obsahují zateplení nebo naopak chladí. Jsou k nim instalovány terminály pro větší automatizaci nebo hydraulické podpory pro šetření času nákladním automobilům. Díky kontejnerovým bazarům klesá jejich pořizovací cena a přeprava se tak může stát ještě levnější. Při správné údržbě a vhodném příslušenství se jejich životnost zvedá razantním tempem.

Odvětví, ve kterých jsou přepravní kontejnery potřeba přibývá a poptávek po nich stejně tak. Ať už jde o obchod a přepravu, bydlení, umění nebo armádu, nikdo si už fungování bez nich nedokáže představit. Kdo by si byl pomyslel, že obyčejná kovová krabice dokáže za pár let dobít svět. Investoři, kteří kdysi odmítli Malcolma McLeana, museli po mnoho dlouhých let žít s tím, že udělali pravděpodobně největší chybu svého života.